Společnost lékařů Odolena Voda vás do Divadelního sálu zámku v Brandýse n/l 29.5.24 od 18 hodin na přednášku Jana Kopřivy
(Ne)bezpečnost v době chytrých zařízení a AI
Žijeme v době, kdy je většina výrobních provozů, dopravních prostředků, komunikačních technologií, ale i organizačních procesů ve v podstatě libovolném oboru zcela závislá na moderních technologiích řízených počítači. Tyto technologie nám citelně usnadňují jak pracovní, tak soukromý život, nicméně jejich používání, i prostá existence ve stejném světě s nimi, s sebou přináší řadu rizik, která si mnohdy neuvědomujeme.
Na to, jaké hrozby jsou pro každého jednotlivce ve světě, v němž jsou domácnosti často "chytřejší" než jejich obyvatelé, a sofistikované systémy založené na principech umělé inteligence jsou volně dostupné komukoli s přístupem k internetu, se krátce podíváme v této přednášce.
Jan Kopřiva je specialistou na kybernetickou bezpečnost s dlouhou praxí a širokými zkušenostmi. V současnosti působí jako konzultant ve společnosti Nettles Consulting a také jako jeden z bezpečnostních odborníků ve sdružení SANS Internet Storm Center. Profesně se dlouhodobě zaměřuje mj. na problematiku efektivní detekce kybernetických útoků a analýzy s nimi spojených artefaktů. Je autorem řady bezpečnostních kurzů, odborných výzkumů a článků zaměřených na různé aspekty kybernetické bezpečnosti a pravidelně přednáší na domácích i zahraničních odborných konferencích.
Společnost lékařů Odolena Voda vás zve 3.dubna 2024 od 18 hodin na přednášku
Které rody u nás vládly o proč? Kdo by mohl být českým králem dnes?
Přednáška seznamuje účastníky s vývojem českého nástupnického práva od jeho počátků až do nedávné minulosti. Ukazuje genealogické návaznosti našich vládnoucích dynastií i jednotlivců a objasňuje logiku určování pořadí následníků českého trůnu. Závěrem se zamýšlí také nad tím, kdo by měl teoreticky na český trůn nárok dnes.
Petr Nohel, Ph.D. je český heraldik, genealog a teolog, který se dlouhodobě věnuje genealogii a heraldice šlechtických rodů, zejména vládnoucích a dříve vládnoucích
dynastií. Zaměřuje se také na teorii a vývoj nástupnického práva, panovnickou a šlechtickou titulaturu a tvorbu genealogických schémat včetně schémat apoštolské posloupnosti svěcených osob. Je členem České genealogické a heraldické společnosti v Praze, Společnosti pro církevní právo a Evropské společnosti katolickou teologii.
Společnost lékařů Odolena Voda Vás zve na přednášku ve čtvrtek 14.12.2023 od 18 hodin do kavárny Nevinnost v Brandýse n/L
Zámek Maleč, historie a současnost místa, kde František Palacký tvořil Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě
Zveme vás na setkání s panem Václavem Macháčkem - Rieger
Historický úvod Mgr.Jitky Predigerové nás zavede do 19.st. a připomene nám osobnosti Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra a jejich odkaz do současnosti
Rozhovor s panem Macháčkem - Riegr, který je přímým potomkem Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra ,o jeho přístupu k dědictví po předcích jak v rovině duchovní, tak i praktické, povede ing. Irena Stibralová.
Václav Macháček - Rieger je osobnost velmi mnohovrstevná. Po letech pohybu v showbyznysu, například ve skupině CountryBeat Jiřího Brabce, se po restitucích stal majitelem zámku Maleč u Chotěboře.S velikým úsilím, citem a odpovědností se pustil do rekonstrukce zámku a zřízení expozice památníku obou předků, významných velikánů českých dějin.
Společnost lékařů Odolena Voda Vás zve na přednášku ve středu 11.10.2023 od 18 hodin do Divadelního sálu zámku v Brandýse n/L
Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, DSc.
Vesmír v hlavě
Jmenuji se Aleš Stuchlík a 26 let aktivně pracuji na poli neurověd, tedy věd o mozku. Zabývám se především učením a pamětí, tedy tím, jak si ukládáme poznatky a dovednosti a jak jsme schopni zlepšovat své znalosti a chování. V roce 2016 jsem byl jmenován profesorem na Karlově Univerzitě v Praze. Moje publikace a patenty byly v odborné literatuře citovány více než tisíckrát (h-index: 23). Koučování, přednášení, a mentoringu jsem se začal věnovat proto, že jsem cítil touhu propojit akademické poznatky s běžným životem a najít praktické využití neurovědy pro lidský život. Využívám moderní poznatky o lidském mozku a propojuji je s motivačním přístupem a rovnocenným partnerstvím s klienty. Lektorská činnost vychází z mých dlouholetých zkušeností s výukou na Univerzitě Karlově, přednáškami pro veřejnost a popularizací vědy.
Anotace
Chování živočichů i člověka můžeme interpretovat jako výsledek komplexní činnosti desítek miliard nervových buněk, které se nacházejí v mozku a vzájemně spolu komunikují. Procesy, které se odehrávají v nervovém systému, od přenosu signálů mezi neurony po ukládání a zpracovávání informací, mají zásadní vliv na chování celého organismu. Až do relativně nedávné doby byla tato oblast vědeckého výzkumu téměř neobjeveným územím. V 19. století přinesly výzkumy anatomů první klíčové poznatky o struktuře mozku, ale teprve ve 20. století začal rychlý rozvoj neurofyziologie a obecněji neurověd. Díky těmto pokrokům máme dnes možnost lépe porozumět tomu, jak neurony komunikují mezi sebou, jak fungují nervové okruhy a jaký vliv mají na naše chování. Přestože jsme již dosáhli významných poznatků, stále stojíme před mnoha otázkami, na které teprve hledáme odpovědi. V rámci této přednášky se společně podíváme na některé fascinující aspekty neurobiologického výzkumu a seznámíme se s moderními přístupy k studiu mozku. Tato oblast vědy nám stále odkrývá nové tajemství, a je velkým zdrojem poznání o naší složité mozkové činnosti.
Historická bitva, často napáchá větší škody v učebnici, než na válečném poli.
Jára Cimrman
Společnost lékařů Odolena Voda Vás zve na přednášku ve středu 20.9.2023 od 18 hodin do Divadelního sálu zámku v Brandýse n/L
Doc.Mgr.Kamil Činátl,Ph.D
K čemu nám je historie?
Proč máme znát minulost a k čemu nám historické znalosti slouží? Historik Kamil Činátl v přednášce osvětlí, jak se měnily cíle dějepisného vzdělávání ve 20. a 21. století. Jaký dějepis potřebujeme v době moderních technologií, v éře dezinformací a klimatické změny? Na dlouhodobého výzkumu školní výuky a historické popkultury představí výzvy, jimž čelí současné historické vzdělávání.
doc. Kamil Činátl, Ph.D. (1975) se věnuje vzdělávání učitelů dějepisu, výzkumu kulturní paměti a didaktice dějepisu na Filozofické fakultě UK. Je spoluautorem badatelské učebnice Soudobé dějiny a vedl vývoj aplikace pro práci s prameny .
Společnost lékařů Odolena Voda Vás zve na přednášku ve středu 24.5.2023 od 18 hodin do Divadelního sálu zámku v Brandýse n/L
doc. PhDr. Irena Vaňková, CSc., Ph.D.
Mgr. Anna Christou, Ph.D.
Nemá nemoc jazyka, a přece mluví.
Metafory zdraví a nemoci v pohledu kognitivní lingvistiky
Irena Vaňková – Anna Christou
Přednáška se zaměří na dvě z hlavních témat kognitivní lingvistiky – na metaforičnost a prioritu tělesné zkušenosti v myšlení a jazyce. Příklady z pojmové oblasti lidského těla, zdraví a nemoci ukážou, že metafora nepředstavuje jen "ozvláštnění" naší každodenní reality, ale že je naopak jejím modelem. Prostupuje náš běžný jazyk i myšlení a hraje důležitou úlohu v porozumění světu i nám samým. V druhé části přednášky se budeme věnovat obrazu zdraví a nemoci v české frazeologii, také v souvislosti s teorií pojmové metafory.
Ústav jazyků a komunikace neslyšících
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Institute of Deaf Studies
Faculty of Arts, Charles University, Prague
Společnost lékařů Odolena Voda si Vás dovoluje pozvat na přednášku
Ludmily Hamplové
Co nás pandemie naučila o (dez)informacích?
Aneb kouzlo bílého pláště...
Středa 22.3.2023 od 18 hodin
Divadelní sál
Věda odvíjí svou autoritu od vědecké metody, náboženství od zjevení a co selský rozum?
Kdo šel okolo, ten musel vyslovit svůj názor na řešení pandemie bez
ohledu na svou odbornost. To bohužel platilo i o lékařích. Výsledkem byla zmatená veřejnost, která nevěděla, komu a čemu vlastně věřit. Zažili jsme hned několik "zázračných" léků proti covid-19,stejně jako zpochybňování očkování, za což mnozí zaplatili svým
zdravím nebo dokonce životem.
Co s sebou přináší obrovský příliv (dez)informací a proč dnes už nestačí jen předložit vědecky podložená fakta? A můžeme se z toho všeho nějak poučit?
Ludmila Hamplová je novinářka, která se specializuje na oblast
dezinformací, fake news a hoaxů v medicíně.
Pracuje pro Zdravotnickydenik.cz.
Získala Novinářskou cenu České psychiatrické společnosti ČLS JEP a získala Výroční cenu Koalice pro podporu očkování.
Je externí spolupracovnicí Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice
Tomáš Chorý
KAMUFLÁŽ - Kapitoly z dějin designu pozemního maskování
Čvrtek 2.3.2023 od 18 hodin
Divadelní sál
Cílem přednášky je přiblížit více než stoletou historii pozemního vizuálního maskování jako organizované lidské činnosti, která měla a má za cíl na jedné straně chránit, na straně druhé mást či klamat. Její základy položili umělci se svými ručně malovanými plášti a plachtami, umělými stromy a sádrovými maketami koní a také přírodovědci, kteří uplatňovali své vědomosti o zákonitostech maskování odpozorovaných ve zvířecí říši. Na vybraných příkladech je představen vývoj tvarů a barev kamuflážních systémů určených pro látky uniforem a nátěry vozidel. Naznačeny jsou i možné další cesty vývoje, kdy jsou maskovací systémy založeny na využití nejnovějších vědeckých objevů a technologií.
(Pokud bude zájem, mohu krátce zmínit i vývoj nového maskovacího vzoru pro uniformy AČR)
Tomáš Chorý, 1960
Je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, detašovaného ateliéru profesora Zdeňka Kováře ve Zlíně. Od ukončení studia v roce 1989 se věnuje grafickému designu, mezi jeho oblíbené činnosti patří navrhování přebalů hudebních nosičů, plakátů, firemních značek a úprava knih. Věnuje se také problematice kamufláže a kamuflážních barev. V této oblasti také publikuje. Od roku 1997 je odborným asistentem na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde vyučuje předměty typografie a písmo a grafický design. Od roku 2021 pracuje na vývoji nového maskovacího vzoru pro uniformy Armády ČR.
Pondělí 13.6.2022 od 18 hodin
RNDr. Tomáš Petrásek, PhD.
Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?
Pondělí 13.6.2022 od 18 hodin
Divadelní sál
zámku v Brandýse nad Labem
Existuje život i mimo naši Zemi? Otázka, která fascinuje lidstvo již tisíce let. Naše poznatky směřující
k jejímu zodpovězení ovšem v posledních desetiletích přibývají rychleji, než kdy předtím. Zkoumáme
geologickou minulost Marsu, mapujeme mimozemské oceány ve Sluneční soustavě, ztrácíme se v záplavě tisíců
planet objevovaných každým rokem u cizích sluncí a snažíme se v jejich rozmanitosti najít nějakou, která
by nám připomínala domov. A co je neméně důležité, posouvají se i naše představy o tom, co je to vlastně
život a co vyžaduje pro svůj vznik a přežití. Pojďme se tedy podívat na vesmír, jak jej v současnosti
vidíme, a zamyslet se nad otázkou, zda v něm jsme či nejsme osamoceni.
Tomáš Petrásek
vystudoval neurovědy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze a v Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování.
Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie, vědního oboru, který se zabývá původem, vývojem, distribucí a budoucností života ve vesmíru. Astrobiologii od roku 2015 také přednáší na Karlově univerzitě.
Je také spoluautorem populárně naučné knižní série Vzdálené světy, zabývající se problematikou astrobiologie, a stejnojmenného webu. Zároveň je literárně činný v žánru science-fiction. Za svou novelu Poslední hlídka získal v roce 2007 Cenu Karla Čapka; knižně vyšla v roce 2012. Aktuálně pracuje na svém prvním románu Azhareida, který by měl vyjít již během roku 2022.
PhDr. Jany Průšové "Vznik a vývoj písma"
Středa 29.1.20 od 18 hodin
Anotace: Písmo není pouze způsobem uchování informací. V průběhu dějin, v jednotlivých kulturách, plnilo velmi rozmanité funkce.
Přednáška bude věnována příčinám vzniku písemných soustav a souvislostem mezi nimi. Zaměří se na oblasti, které nejsou známé, např.: Proč se některá písma píší zleva doprava, jiná naopak a některá dokonce odshora dolů? Je obrázkové písmo skutečně předchůdcem latinky? Jak souvisí indické písmo s řeckým? Co ovlivňuje tvary písma? Je hlaholice nejstarším písmem používaným na našem území?
Přednáška poskytne nevšední úhel pohledu na svět písma daleko za hranice jeho běžného pojetí.
PhDr. Jana Průšová vystudovala Filosofickou fakultu University Karlovy. Věnuje se dějinám písma a kaligrafii. Je autorkou publikace Vnik a vývoj písma.
V současné době vyučuje na Fakultě humanitních studií v Praze a Fakultě restaurování v Litomyšli
27.11.2019 v 18 hodin
Proč jdou chlapi do války
Mgr.et Mgr. Radan Haluzík, PH.D.
Proč jdou chlapi do války? A proč ti, kdo by měli mít rozum, jim ještě tleskají?
Jak vůbec začínají postmoderní války? Jak začaly třeba postkomunistické etnické konflikty v bývalé Jugoslávii a na Kavkaze? A jakou roli v tom všem sehrály masové emoce a politické karnevaly na náměstích.
Radan Haluzík Vystudoval biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Sociální antropologii pak studoval na IZV UK a Stanford University v USA. Predoktorandské studium--vedením prof. Ernesta Gellnera absolvoval na Centre for the Study of Nationalism na Central European University. Doktorandské studium a Ph.D. získal v Anglii na University College London.
RADAN HALUZÍK je sociální antropolog zabývající se palčivými problémy
našeho světa. Kromě současných válečných konfliktů, se věnuje životu
zdánlivě prázdných míst zarůstajících křovím a plevelem uvnitř našich
měst, jakož i globalizaci z pohledu vil a paláců venkovských zbohatlíků,
za jejichž výzkumem jezdí do téměř dvaceti zemí Východní Evropy, Asie,
Afriky a Latinské Ameriky. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a
AVČR.
Prof. PharmDr. Hana Kubová, DrSc.
Fyziologický ústav AV ČR
"JAK SE STAVÍ MOZEK"
Středa 6.11.19 od 18 hodin divadelní sál zámku Brandýs n/L
Anotace:
Přednáška bude zaměřená na kritická období vývoje mozku, možné negativní vlivy, jejichž působení v průběhu těchto období může vést k trvalému poškození mozku a jeho funkcí, i na význam podnětů, jejichž působení je naopak nezbytné k optimálnímu vytváření funkčních mozkových sítí.
Mozek si po celý život zachovává určitou míru plasticity, ale první roky po narození představují kritické období pro správné utváření řady zásadních mozkových funkcí. Druhým obdobím, kritickým pro správný vývoj mozku, je období adolescence, které je významné zejména pro dozrávání sociálních schopností a tím pro další zařazení jedince do společenské i pracovní hierarchie. V těchto kritických obdobích je mozek mimořádně citlivý k vnějším vlivům i změnám vnitřního prostředí, které mohou významně ovlivnit formování klíčových mozkových struktur, jejich vzájemné propojení a tím i optimalizaci mozkových sítí, odpovědných za naše (či zvířecí) sociální chování, emoce a schopnosti. Na druhé straně, chybění některých stimulů může vést k nedostatečnému či nesprávnému rozvoji mozkové konektivity, které lze v pozdějším období jen obtížně korigovat...
Středa 9.10.2019 od 18 hodin
Doc.PhDr.Petra Charváta,DrSc
ibráhím ibn Ja´kúb - cesta do Čech a zase zpátky.
Anotace:Někdy po polovině desátého století se v Praze objevil host velmi vzácný. Byl jím Ibráhím ibn Ja´kúb, oficiálně vyslanec córdobského chalífy (vládce) k císaři Otovi I. V Praze se zdržel nějaký čas a poté odcestoval zpět do rodné země al-Andalús.Jak probíhala jeho cesta, co v Praze viděl a za jakým účelem se sem vypravil, dozvědí se posluchači v této přednášce.
Středa 12.12.2018 od 18 hodin
Přežití v divočině a meze lidských možností
Ing. Ladislav Sieger, CSc.
ČVUT Praha, katedra fyziky
Povídání o tom, že člověk vydrží 2× tolik než co si myslí a 10× tolik, než co si myslí maminka
a také o tom,že vše lze na základě vhodného fyzikálního modelu odhadnout (spočítat)
- jak vypadá polární spacák vybavený 18ti teplotními čidly
- jakou
mít teplotu ve spacáku, abychom se v noci neprobudili
a proč hlavu nesmíme schovávat dovnitř - jak lze běhat po sněhu téměř bez oblečení a nezmrznout
- jak lze dlouho hladovět a o kolik zhubneme
- jak nepít, nejíst a nespat, kde jsou naše meze
- jak vařit v termosce
- proč v létě, když se potíme, nemusíme pít tolik jak v zimě v mrazu
- proč i v nejteplejších botech máme vždy sníh a led
- jak nepřimrznout při jídle ke lžící a proč se nesmí pít alkohol
- jak
se propadnout do nezamrzlého potoka při -50°C a co je to overfow
Středa 7.11.2018 od 18 hodin
Prof. RNDr. Jan Černý, PhD
Mužské buňky v ženách bez synů(genetika/biologie)
Nové objevy ukazují, že naše těla mohou být mnohem geneticky komplikovanější, než jsme si dokázali kdy představit. Jsme spíš společenství buněk různého původu, z nichž jen část (i když samozřejmě podstatná) je potomstvem setkání otcovy spermie a matčina vajíčka - tedy tím, co jsme považovali za své niterné já. Přednáška se bude zabývat fenomény chimérismu a mikrochimérismu z obecně biologického hlediska, ale i jejich vztahem k medicíně, budou diskutovány i nově se objevující etické a právní otázky.
Středa 24.10.2018 od 18 hodin
Proč věříme fotografiím aneb stručné dějiny manipulace technických obrazů
Přednášet bude doc.Mgr.et MgA Filip Láb,Ph.D.,
vedoucí katedry Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK
Manipulace fotografie bývá povětšinou skloňována v souvislosti s digitalizací, ostatně slovo fotoshopovat se stalo synonymem pro úpravu fotografií, stejně jako luxování pro úklid za pomoci vysavače. Současná post-pravdivá doba celou situaci posouvá o další kus. Přesto máme stále ve fotografie důvěru, fotografický obraz na nás stále působí jako věrohodné zachycení okolního světa. Přednáška nás provede stručnými dějinami fotografických manipulací, těch vážných, i těch méně vážných, a pokusí se demonstrovat kořeny tzv. mýtu fotografické pravdy.
JUDr. Jiří Majstr, MBA
ČTK 1918-2018 Česká tisková kancelář Víme proč tady vůbec je?
Česká tisková kancelář byla založena ve stejný den jako Československo a jako jedna z mála institucí z těch historických dní působí dodnes. Jakou má dnes roli, jak se liší od té minulé, jak vlastně funguje, co přesně dělá, kdo v ní pracuje, proč se o ní příliš nemluví, jak je financována a o řadu dalších informací o fungování agentury se s námi podělí její generální ředitel ČTK Jiří Majstr.
JUDr.Jiří Majstr,MBA
absolvoval Právnickou fakultu UK a MBA v oblasti řízení médií na Bournemouthské univerzitě ve Velké Británii. V ČTK je od roku 1980, postupně byl zpravodajem v Dillí, New Yorku a Londýně a zakládal internetovou divizi ČTK.
Středa 28.3.2018 od 18 hodin
Mgr. Jiří Šoukal
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky
"Slasti a strasti letních bytů"
Přednáška je věnována pobytům na letních bytech od 19. století do poloviny 20. století. Důraz bude kladen především na období první republiky, kdy pobyty na letních bytech dosáhly největší popularity a staly se jedním ze symbolů života prvorepublikové městské středostavovské společnosti. Pozornost se bude soustředit na všední i nevšední život na letních bytech, na způsob trávení volného času a na atmosféru tehdejších proslulých letovisek. Zvláštní kapitola pak bude věnována představení několika významných lékařů z první republiky a jejich způsobu trávení dovolené v době letních prázdnin.
14.2.2018
MINULOST, KTEROU NIKDO NEZAPSAL
doc. Mgr. Petr Květina, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR Praha ,zástupce ředitele ústavu, vedoucí oddělení archeologie pravěku, archeolog
Společnosti bez písma jsou součástí naší vlastní historie, ovšem tak vzdálené, že se přímá spojitost s námi ztrácí. Jak se můžeme se poučit od lidí, kteří hospodařili a dobře udržovali své životní prostření více než 50 000 let. Co tvoří pojítko mezi členy kmenů? Přechodové rituály? Tajné společnosti? Válečnické "kluby rváčů"? Snaha o porozumění podstaty kmenových útvarů je v současném světě vysoce aktuální . Bezpečnostní analytici připouštějí, že kmenová dynamika je pro Západ stále nečitelná.
Cílem přednášky je upozornit na skutečnost, že poznání prehistorie vyžaduje zcela specifický přístup, který se podstatně liší od studia psané historie. V proponovaném pojetí se archeologie nevěnuje jen samotné historii vývoje lidské kultury (a artefaktů, které ho provázejí), ale soustředí se na celostní studium archaického člověka a jeho společenských a kulturních interakcí. Je přitom třeba vyhnout se, mnohdy nevyřčenému, předpokladu, že kulturní vzorce zaniklých společností budou srovnatelné se současnými nebo historicky zaznamenanými. Důležitá je při tom právě synergie poznatků ze všech oborů, které se výzkumem nepsané historie zabývají, což znamená nejen archeologie, ale také etnografie, kulturní a fyzická antropologie.
24.1.2018 od 18 hodin
doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D.
"Rodičem kdykoliv a jakkoliv"
Umělé oplodnění. Neplodnost. Bezdětnost. Je odložení těhotenství do neplodného životního období ještě nemoc? Stejnopohlavní páry. Je singl rodina ? Právo na rodinu! Právo na dítě? Náhradní matka.První " dítě ze zkumavky" se narodilo před 40 lety. Před jaká dilemata nás nové možnosti medicíny staví?
Měníme paradigma ...jak to mění nás... a co nás to stojí ?...
29.11.2017 od 18 hodin
Prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc. PhD., HDR
"Patografie a smrt Tycho Brahe z pohledu antropologa"
Profesor Brůžek se podílel v roce 2010 na exhumaci astronoma Tycho Brahe, který zemřel před více než 300 lety v Praze ve věku 54 let. Pan profesor byl členem česko-dánského týmu, který se snažil osvětlit jeho smrt zahalenou rouškou tajemství. Hypotézy o jeho smrti se pohybují od otrávení k akutnímu onemocnění ledvin až po báchorky o prasklém měchýři. Současné názory, které plynou z recentních výzkumů bude prezentovat v své přednášce.
https://www.natur.cuni.cz/biologie/antropologie/lide-na-katedre/osobni-slozky/bruzek-jaroslav/profil
29.03.2017 Ing. arch. Jan Bárta
Radecký - vojevůdce pěti císařů
02.03.2017 prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc. (sociologie, právo)
Stát, národ a demokracie: české, britské, evropské a jiné zkušenosti
01.02.2017 Ing. Jan Kopřiva (kybernetická bezpečnost)
Informační technologie aneb kdo tady má problém?
23.11.2016 doc. RNDr. Jaroslav Brůžek, DrSc. (antropologie)
Lidské migrace a velikost populací v průběhu evoluce a rozšíření anatomicky moderního člověka v průběhu posledních 50 000 let
26.10.2016 Ing. Břetislav Tureček (žurnalistika)
V diskrétní zóně muslimské společnosti
11.05.2016 Ing. Břetislav Tureček (žurnalistika)
Blízký východ očima zpravodaj
09.12.2015 PhDr. Kristýna Kosinová (historie)
Jak se cestovalo před 100 lety, aneb vybrané kapitoly z cestování ve 2.pol. 19.st.
11.11.2015 PhDr. Michael Vavrečka (biomedicína)
Kam se ubírá výzkum mozku
01.07.2015 prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. (parazitologie)
Mohou střevní paraziti pomoci v léčení autoimunních onemocnění?
17.06.2015 PhDr. Martiny Hrdinové Ph.D. (historie)
Heraldika známá neznámá
18.03.2015 PhDr. Jiří Rajlich (historie)
Letci z českých zemí v rakousko-uherském letectvu
29.10.2014 Karel Hvížďala (publicistika)
Mediální krajina ve střední Evropě: historické a současné pasti
23.04.2014 prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc. (chemie)
Nahlédněte do tajů alchymie
12.03.2014 Ing. Petr Houdek, Ph.D. (behaviorální ekonomie)
Spotřebitelé a ekonomie jídla a nemoci. Cesta od žaludku k mozku a zpátky.
05.03.2014 doc. RNDr. Jiří Sádlo (botanika)
Lautr rovina čili jak se měnil kraj od Mělníka k Čelákovicím za posledních 11 000 let.
19.02.2014 Ing. Jan Havlík, Ph.D. (biomedicína)
Měření krevního tlaku očima biomedicínského inženýra
08.01.2014 prof. MUDr. Milan Macek, DrSc. (genetika)
Genetický původ české populace
13.11.2013 prof. RNDr. Stanislav Komárek, DrSc. (biologie)
Maskulinita, cyklická krize nebo katastrofa?
15.05.2013 Ing. Dalibor Titěra, CSc. (včelařství)
Včelí superorganismus
10.04.2013 prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. (kardiologie)
Fakta a mýty o víně
06.03.2013 RNDr. Daniel Vaněk (genetika)
Forenzní genetika II.
27.02.2013 RNDr. Hana Eliášová, Ph.D. (forenzní antropologie)
Forenzní antropologie od nálezu lidských pozůstatků až po jejich identifikaci
15.11.2012 prof. PhDr. Petr Charvát (historie)
Václav I. kníže český
10.10.2012 MUDr. Petr Koníř (lékařství)
Nemoci slavných osobností - Ludwig van Beethovena a Nicolo Paganini
06.06.2012 prof. RNDr. Evžen Amler, DrSc. (biofyzika)
Nanovlákna v regenerativní medicíně
07.03.2012 PhDr. Magdalena Beranová (historie)
Jídlo a pití od 8.tisíciletí př.n.l. do počátku
19.století
23.11.2011 prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. (fyziologie)
Čas v nás
11.05.2011 JUDr. František Maryška (kriminalistika) a Mgr. P. Jan Kotas, ThLic. (teologie)
Relikviář sv. Maura
10.03.2011 RNDr. Daniel Vaněk (genetika)
Forenzní genetika
23.02.2011 Mgr. Martin Klapetek (religionistika)
Islám v zemích Evropy
18.11.2010 Jiří Svoboda, promovaný matematik (klimatologie)
Vliv klimatu na společnost
20.10.2010 prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. (historie)
Čeští archeologové na Blízkém východě
21.04.2010 Václav Vokolek (literatura)
Mystická místa
13.01.2010 PhDr. Václav Hubinger, CSc. (kulturní antropologie)
Lidojedství
11.11.2009 prof. RNDr. Jaroslav Flégr, CSc. (evoluční biologie)
Zamrzlá evoluce, aneb je to jinak, pane Darwin
04.11.2009 Ing. Kamil Větrovec (fyzika)
Co má společného rakovina, sluneční protuberance, telepatie a chroustový rok
28.04.2009 prof. MUDr. Bohuslav Korych, CSc. (mikrobiologie)
Bible očima přírodovědce
12.03.2009 prof. MUDr. Jiří Heřt (anatomie)
Alternativní medicína, její metody a její možnosti
14.01.2009 prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc. (fyzika)
Struktura a vývoj vesmíru - otázky současné kosmologie
04.12.2008 prof. MUDr. Milan Macek, DrSc. (genetika)
Prediktivní genetika a klonování
06.11.2008 PhDr. Jaroslav Špaček (archeologie)
Základy Staré Boleslavi v archeologických nálezech
05.11.2008 RNDr. Vítězslav Kuželka (fyzická antropologie)
Demografická a zdravotní problematika historické populace
24.09.2008 prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc. (epidemiologie)
Jak se vyvíjela ochrana před nemocemi
19.03.2008 prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. (historie)
Zrod Českého státu
23.01.2008 PhDr. Petr Janeček (etnografie a folkloristika)
Moderní mýty, místní legendy a současné pověsti se zřetelem ke zdravotnickému prostředí
03.10.2007 prof. PhDr. Vladimír Borecký, CSc. (psychologie)
Ludismy a jiné psychopatologie
12.10.2005 prof. MUDr. Milan Macek, DrSc. (genetika)
Genetika cystické fibrózy, sonda do historie české a moravské populace